Je to cca osm let, kdy mě poprvé „navštívila“ úzkost. Tehdy jsem vůbec netušila, že něco takového existuje. Z psychických poruch jsem znala jen depresi a podobné diagnózy, o kterých jsme se bavili na bakaláři během přednášek z psychologie. A jak to tak bývá, člověk spoustu věcí, které se ve škole učil, zapomene. Úzkosti se mě nicméně držely docela dlouho. Kdy zmizely? To přesně nevím. Každopádně se s vámi můžu podělit o to, co přispělo k jejímu „vyléčení“.
Co je to úzkost
Tíseň na hrudi, stažený žaludek, před spaním pocit, že bych se nejradši ráno neprobudila. Když jsem tohle dennodenně zažívala několik let, netušila jsem, že mám úzkosti. Myslela jsem si, že jsem prostě ve špatném psychickém rozpoložení kvůli svým táhlým zdravotním problémům (které mimo jiné zahrnovaly střevní potíže). Spouštěčem byl pravděpodobně chronický stres, který trval rok a čtvrt a pojil se s nespavostí (můj další xletý problém).
Podle čeho úzkost poznáte?
- Vnímáte tlak na hrudi a můžete mít i srdeční arytmie.
- Máte pocit kamene v žaludku, trápí vás trávicí potíže.
- Vnímáte svalové napětí, ale i celkovou podrážděnost.
- Přijde vám, že se nemůžete dodechnout.
- Hůře se soustředíte, jste roztěkaní.
- Máte strach z budoucnosti.
SOS proti úzkosti
Každému může fungovat něco jiného. Já s sebou dodnes všude nosím Rescue remedy neboli krizovou esenci. Tahle směs pěti Bachových esencí je úžasné SOS, pomáhá člověku se zklidnit a získat zpět vnitřní klid. Stačí si vzít 4 kapky přímo do pusy a opakovat to co 10 minut, dokud úzkost neodezní.
Skvělé je ale i krabicové dýchání, které se označuje i jako dýchání do čtverce. Jeho princip je velmi jednoduchý – na 4 sekundy nedechujete, pak na 4 sekundy zadržíte dech, následně na 4 sekundy vydechujete a nakonec je zase 4vteřinová zádrž. Dýchejte POUZE nosem (dýchání ústy zvyšuje stres). Určitě si tohle dýchání zkoušejte nanečisto, abyste si ho osvojili. 🙂
Jak jsem úzkosti zahnala…
… a co mi pomáhá mít je dodnes pod kontrolou? V první řadě bych chtěla zmínit, že úzkost je někdy začarovaný kruh. Občas bývá fakt těžké obrazně (nebo i doslova) bouchnout do stolu a začít něco dělat. Protože když si na vás ta mrcha zrovna zasedne, má snahu vás zavřít doma a utápět se ve smutku. Tady mi hodně pomohlo to, že hnedp přes ulici bydlela moje nejlepší kamarádka z dětství, se kterou jsem mohla jít kdykoliv ven. 🙂 Pobyt v přírodě dokáže fakt hodně (ovlivňuje hladiny hormonů jako kortizol či serotonin).
Co konkrétního mi proti úzkosti pomáhá?
- chodit každý den ven, na čerstvý vzduch, i kdyby to mělo být 20 minut – vystavení se UVA světlu je klíčové pro produkci serotoninu
- každé ráno se do 30 minut od probuzení vystavuju dennímu světlu (má to vliv na srovnání cirkadiánního rytmu a produkci melatoninu
- večer min. 2 hodiny před spaním blokuju modré světlo z obrazovek, které zvyšuje hladinu kortizolu atd.
- dbám na dostatek spánku
- když se necítím dobře, nepiju kofein (opět zvyšuje kortizol)
- každý den jím tři výživná jídla, abych si udržela stabilní hladinu krevního cukru a inzulínu
- nezapomínám na pravidelnou pohybovou aktivitu (u mě je to silové cvičení dvakrát do týdne, nemusí jít o náročný trénink)
- medituju – pro mě je to jakákoliv kreativní činnost, ruční práce, k kterých vypnu (macramé, korálkování atd.)
Ne že bych úzkosti už vůbec neměla. Někdy se objeví, ale většinou také rychle odezní, a to hlavně díky všemu výše zmíněnému. 🙂
Na náš psychický stav má obrovský vliv světlo, kterému jsme každodenně vystavováni. Slunce přes den + blokace modrého světla večer dokáže opravdu hodně. (Nejen) tohle téma spolu můžeme probrat během konzultace za měření na cirkadánní zdraví.
